Takhle jsem si to nepředstavovala
Kniha mi byla nabídnuta od samotné autorky a posléze i od nakladatelství. Přečetla jsem si anotaci, která mě zaujala.
Milé ženy, tento příběh je o tom, jak moc jsem ráda, že jsem jednou z vás, a jak moc to nesnáším. Četla jsem tolik špatných příběhů, až si říkám, že psaní zvládne takřka kdokoli. Stačí pár uslintaných dialogů, výjimečná hrdinka neuvědomující si svou jedinečnost a sličný hrdina, který jako by ani o svém pekáči buchet na břiše nevěděl. Přihodíte tam pár cizích slov, detailních popisů zadku či duševní rozervanosti hrdinky a příběh je na světě. Potom jsou ale knihy, které vám budou donekonečna připomínat, jaká jste nula. Jsou stylisticky dokonalé a oduševnělé, zkrátka Vica Kerekes v literární verzi. A vy koukáte na ten zadek, zářivý úsměv a je vám jasné, že se svým špekem žádnou hitparádu neuděláte. A ten špek, alespoň si to myslím, je tenhle příběh. Musí existovat, abych se jej naučila tolerovat, nebo alespoň míň nenávidět. Abych jej dokázala brát jako přirozenost a součást ženství, o kterou ale málokterá z nás stojí. Takže sorry, ženy.“
"Vypadám jako jitrnice, které se chce čůrat."
Kniha mi přišla a nějaký čas se mi válela na poličce nepřečtených knih. Přečetla jsem si první nadšenou recenzi na instagramu a řekla jsem si, že bych také ocenila trochu toho humoru v knihách a sáhla jsem po ni s tímto jediným očekáváním: zasmát se. Věřím, že kniha spoustu lidí zaujme svou jedinečnou a otřelou obálkou. Po přečtení první stránky jsem byla natěšená ještě více:
"Nesnáším pohled na nepopsaný list. První věta by v sobě měla nést ducha celé knihy, měla by vás nalákat a přesvědčit, že se během čtení budete smíchy popadat za břicho. Jenomže mě žádný fórek zrovna teď nenapadá. Duchovně povznášet vás taky nechci, na to jsem příliš mladé jelito. Takže je to takhle: Vetřelkyně nenese žádné poselství, a pokud očekáváte neočekávané - neočekávejte to."
Po přečtení těchto slov jsem se vnitřně usmívala a sympatizovala s autorkou. Na druhou stranu, co uděláte, když vám někdo řekne: "Nedívej se tam"? Samozřejmě se tam podíváte! Takže když autorka napíše "neočekávejte neočekávané" tak to samozřejmě očekávat budu!
"Později se ukázalo, že když vyslovím ´jsem feministka´, společnost slyší ´jsem růžový poník s duhovou hřívou´."
S klidným srdcem mohu říct, že autorka předčila má očekávání. Chtěla jsem smích? Dostala jsem smích. A dokonce jsem dostala nefalšovaný hlasitý smích. Knihu jsem četla o víkendu doma, tak jsem se s nějakými pasážemi musela pochlubit mamce. Dokonce jsem točila své první živé vysílání na instagramu, abych přečetla kousek z knihy, který mě opravdu rozesmál.
"Když řekneš ´lásko, víš, že tě miluju´, a pokračuješ něčím urážlivým, neznamená to, že se ty urážky smažou."
Příběh pojednává o dospívání Kláry Nováčkové a objevování ženských strastí. V paměti mi utkvěly příhody:
- první použití tamponu ("Bože, to je jako cpát medicinbal do klíčové dírky."),
- první návštěva gynekologa ("Cpát někomu svou holou řiť do obličeje nebyla zrovna moje parketa."),
- první pokus o sex ("Já myslel, že máte jen jednu."),
- první pokus o vážný vztah ("Ty nejsi osvícen, ty jsi idiot!").
"Nemůžeš odjet někam do řiti jen proto, aby sis vrzla."
Doufám, že jsem vás nalákala k tomu, abyste si tuto knihu přečetli. Protože rozhodně stojí za to! Já už teď vím, že se ke knize vrátím pokaždé, když budu mít špatnou náladu. Sama autorka v poslední kapitole píše, že stojí jen o jednu recenzi a tou je smích. Udělejte něco pro své zdraví, přečtěte si tuto knihu, smějte se a prodlužte si život.
Knihu bych doporučila všem dívkám a ženám (i když i muži se určitě zasmějí), které mají smysl pro humor a rády se zasmějí. Kniha a hlavně autorčin cynismus vás vytáhne z každé melancholické nálady, za to ručím!
Klára Nováčková je prototypem úspěšné ženy. Narodila se jako jediné a dokonalé dítě hrdým rodičům v Hranicích na Moravě. Pod jejich ochrannými křídly zaznamenala mnohých úspěchů; vyhrála pěveckou soutěž základní školy s písní Nes mě, loďko, ke břehu (zde její pěvecká dráha skončila), vystudovala módní návrhářství a vytvořila kostýmy pro dvě divadelní inscenace. Rok žila a studovala v Itálii. V současnosti dokončuje pedagogickou
fakultu a přemýšlí, který ze svých talentů bude profesně rozvíjet.
Klára Nováčková je tohle všechno a navíc děsná brepta, která chrlí moudra z rukávu. Ve skutečnosti ale sleduje Amerika hledá topmodelku a cpe se čokoládou. Je přesvědčena, že v životě zatím nedokázala nic pořádného, a snad proto si pěstuje smysl pro humor.
fakultu a přemýšlí, který ze svých talentů bude profesně rozvíjet.
Klára Nováčková je tohle všechno a navíc děsná brepta, která chrlí moudra z rukávu. Ve skutečnosti ale sleduje Amerika hledá topmodelku a cpe se čokoládou. Je přesvědčena, že v životě zatím nedokázala nic pořádného, a snad proto si pěstuje smysl pro humor.
zdroj: kniha Vetřelkyně a já
Autor: Klára Nováčková
Žánr: Česká literatura, Pro ženy
Vydáno: 2018, Garamond
Počet stran: 248
Čteno: 3. - 9. listopadu
Hodnocení: 4 hvězdičky
2 komentářů
Jako ne že by to neznělo zajímavě, ale myslím, že by mě to asi dost štvalo. I když místy asi i bavilo. :D :)
OdpovědětVymazatNenapadá mě jediná věc, která by tě na knize mohla štvát :D
VymazatDěkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)