Myšlenka války pěti králů je inspirována historickým střetem, tzv. Války růží. Jde o sérii bitev v občanské válce v Anglii v 15. stol. V tomto konfliktu jako hlavní síly figurovaly, předobraz románových Lannisterů - historičtí Lancasterové s rudou růží ve znaku, a předobraz románových Starků - historický rod Yorků s růží bílou.

Na motivy knihy byla natočena 2. série seriálu "Game of Thrones" z roku 2012.

(zdroj: databazeknih.cz)

O autorovi byla zmínka v recenzi na předešlý díl (zde), takže se tu nebudu opakovat. Nemůžu se ale nezmínit o tom, že George R. R. Martin je prostě osobnost. Během čtení mi vyvěrá na mysl, jak to někoho může napadnout? Přijde mi strašně těžké vymyslet úplně nový svět se sedmi královstvími. Tolik rodů, nesčetně postav, které jsou vyobrazeny tak detailně a přesvědčivě. Všechny se vzájemně ovlivňují, mají k sobě nějaký vztah. Neumím si představit, kolik poznámek musí mít Martin, aby to vše fungovalo. On je prostě geniální, protože se nemůže stát, že byste našli nějakou chybu nebo něco nelogického. Nebo alespoň já jsem na nic takového nenarazila. A aby toho ještě nebylo málo, ten jeho styl psaní. Žádných pochyb o tom, že má velmi rozsáhlou slovní zásobu. Svým stylem vás vtáhne do děje a vy se najednou objevíte v Sedmi královstvích a žijete životy hlavních postav spolu s nimi. Cítíte bolest ze smrti blízkých, zadostiučinění ve výhře proti nepříteli. Ale hlavně cítíte lásku mezi rodinami a podporu.

Příběh je vyprávěn stylem POV (Point of View = úhel pohledu) očima devíti hlavních postav. První postavou je Arya Stark, desetiletá dívka, která je odloučena od své rodiny. Momentálně je na Harrenovu, kde slouží lennímu pánovi. Za každou cenu se chce dostat zpátky na Zimohrad.  Je statečná, cílevědomá a paličatá. Je pravým opakem své sestry, Sansy Stark, dvanáctileté mladé dámy, která je v Králově přístavišti a má se stát královou manželkou. Sansa byla kdysi do Joffreyho bláznivě zamilovaná, ale to bylo ještě předtím, než nechal jejího otce popravit. Ted ho ze srdce nenávidí a chce zpátky domů.

Další postavou je úřadující pobočník krále Tyrion Lannister. Samozřejmě fandím Starkům, ale tento malý mužík patří mezi mé oblíbence. Má velký smysl pro humor, ale také je spravedlivý a vychytralý. Máme dokonce něco společného – nenávidíme Cersei Lannister, jeho sestru, královnu. I když si o něm každý myslí, že je to Skřet a budižkničemu, pozorný čtenář moc dobře ví, že tomu tak není. Bohužel má smůlu se zamilovávat do lehkých žen. Ale jak se říká, srdci neporučíš.

Bran Stark, osmiletý chlapec, který je ochrnutý na nohy kvůli pádu z věže, který zavinil Jaime Lannister. Ukazuje se, že patří k měničům. Což jsou lidé, kteří mají vnitřní „třetí“ oko a mají vidiny a podivné sny, které se stanou skutečností. Nedokážu si představit, že bych v osmi letech byla takhle vyspělá a uvědomělá. Tenhle kluk to ještě někam dotáhne.

Muž noční hlídky, patnáctiletý bastard Eddarda Starka, Jon Snow (omlouvám se, ale prostě mi Jon Sníh zní divně a směšně, takže budu používat jeho jméno z originálu). Přiznávám, že kdybych neviděla seriál, tak Jon není mou nejoblíbenější postavou, ale určitě by patřil mezi mé oblíbené. Mám totiž slabost pro slabé a nemilované, což Jon rozhodně je. Jeho nevlastní matka se na něj nemůže ani podívat a někteří z jeho nevlastních sourozenců ho prostě neberou jako sebe rovného. Na Zimohradu pro něj není místo, a tak odchází na Zeď se svým strýcem, stát se mužem Noční hlídky. Tam mu to opravdu jde s mečem a stoupá výš a výš.

Starostlivá ovdovělá Catelyn Stark, starostlivá matka, která neví, kde být dřív. Její syn Bran leží v bezvědomí v posteli, její otec je na pokraji smrti a její nejstarší syn táhne do války. Kdo ji potřebuje nejvíc? Co když je odpověď, že všichni? Je to ohromně statečná žena, která se o sebe dokáže postarat sama.

Ser Davos Mořský, zvaný Cibulový rytíř, který nám ve svém příběhu vypráví o Stannisu Baratheonovi, právoplatnému dědici Železného trůnu. Stannis je ovšem suchar, nikdo ho nemá rád a nikdo ho nechce na trůnu vidět. Ještě k tomu se obrátil zády k Bohům a vzhlíží k Pánu ohně. Upřímně řečeno, pasáže vyprávěné Davosem mě celkem nudili. Nemám ráda ani Stannise, ani tu jeho rudou ženu.

Blížíme se ke konci. Skoro. Další postavou je Theon Greyjoy, svěřenec Eddarda Starka na Zimohradu. Theon byl Robbovi Starkovi jako bratrem, proto ho také poslal zpátky domů, na Železné ostrovy. Ale co udělal Theon, ten namyšlený a nenasytný ehm?! Vrátil se na Zimohrad s menší armádou a převzal jeho velení. Za to všechno, co pro něj Starkové dělali, se jim takhle odvděčí. Vážně tuhle postavu nesnáším.

A poslední – Daenerys Targaryen, zvaná Daenerys za bouře zrozená, Nespálená, Matka draků, khaleesi Dothraků, první svého jména, jediné přeživší dítě krále Aeryse II. Targaryena od jeho sestry/manželky královny Rhaelly, vdova ve čtrnácti letech. Je to vtipné, že? Zkuste si představit, že by Daenerys přišla do Starbucks a koupila si kávu s sebou. Neměli by tak velký kelímek, aby se jim tam vešlo celé její jméno (hahaha). Ale jako klobouk dolů, to co ona ve čtrnácti letech dokázala, páni. Měla manžela, porodila mrtvé dítě, má celkem početný khalasar a chce se vydat do Králova přístaviště, aby zasedla na trůn, který byl vzat jejímu otci.