"Vláda tvrdí, že to byla jejich vina (Židů), když jsme prohráli válku, že jsou nepřátelé Německa a že se paktují s Bolševiky."

Příběh má dvě časové linie. Jedna začíná roku 1924 a odehrává se  na ostrově Jersey. Sledujeme malého chlapce, Christophera, který na ostrově žije se svým otcem a mladší sestrou Alexandrou. Je šťastný, nic ho netrápí. Jednoho dne najde plačící dívku, se kterou se seznámí a stanou se z nich nejlepší přátelé. Ta dívka se jmenuje Rebecca. 

Druhá časová linie začíná roku 1943 a odehrává se v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Christopher je už dospělý a pracuje v řadách jednotek SS. Stará se o zásilky s cennostmi, které jsou odebírány Židům a převáženy do Německa. 

V příběhu jsem si všimla mnoha kontrastů. Kontrast mezi dětstvím, které bylo bezstarostné, hravé a šťastné. Dětem stačilo, že si hrají a mají jeden druhého. Ke štěstí jim nic nescházelo. Opakem je dospělost, kdy si začínají uvědomovat, že svět není jen zalitým sluncem, ale občas přijde i bouře. A té se říká realita. Postupem času oběma došlo, že se milují a chtěli spolu být. Jenže přišla válka, Německo chtělo všechno ovládnout. Oba žili sice na ostrově, který patřil k Anglii, ale to Němcům nezabránilo ho obsadit. Rebecca byla Židovka a Christopher Němec. Jejich osudy nemohly být rozdílnější. 

Většina příběhu se odehrává v koncentračním táboře z pohledu Christophera. Členem SS se stal jen kvůli Rebecce, aby ji našel. Příčí se mu vše, čeho musí být každý den svědkem, ale pro lásku by udělal cokoli. Každé ráno nasazuje masku, chová se jako všichni ostatní, snáší utrpení a smrt kolem sebe. V hloubi duše se utvrzuje v tom, že není jako ostatní. Opatrně a obezřetně pracuje na nepatrných změnách. A celou tu dobu se snaží najít Rebeccu. 

Válečné romány příliš nevyhledávám, ale pár jsem jich už přečetla. V tomto případě se mi líbilo, že byl vypravěčem někdo, kdo se účastnil všech těch zvěrstev. Celý příběh i s postavami byl autentický, a nenechal mě chladnou. Při některých scénách mi běhal mráz po zádech a musela jsem chvíli přestat číst, abych se vzpamatovala. Jsem opravdu vděčná, že jsem tuhle dobu nezažila na vlastní kůži. Někdy je dobré si přečíst něco z minulosti, abychom si ještě více vážili toho, co máme. 

Ovšem nejvíce se mi líbilo, že i v takové příšerné době existovala láska. Navíc to byla láska mezi Němcem a Židovkou. Cit, který se vyvíjel. Začalo to nevinným přátelstvím mezi dětmi, pomalu se jejich přátelství upevňovalo až z něj vykvetla láska. Láska, která vydržela všechny překážky a komplikace. Co může být víc?

Jestli máte rádi historické romány z 2. světové války, určitě po téhle sáhněte, nebudete litovat. Asi nejlepší na ní je, že se odehrává v koncentračním táboře a můžete se na celou věc dívat z pohledu všech vojáků.

Za knihu děkuji Radkovi a nakladatelství Euromedia. Vy si ji můžete koupit také.