Prokletý rok | Kim Liggett | YA, Fantasy | 2020, CooBoo | 344 stran | 4,75 hvězdičky

OČI MÁŠ OTEVŘENÉ DOKOŘÁN, ALE NEVIDÍŠ NIC.

Tierny - hlavní protagonistka, chytrá, zručná, pracovitá, spolehlivá, odhodlaná, tvrdohlavá

June, Ivy, Clara, Penny - Tierniny sestry

Michael - Tiernin nejlepší kamarád

Getruda - 

Kierstin - krutá a vypočítavá

Ryker - pytlák

Tvrdí nám, že máme moc vylákat dospělé muže z jejich loží, chlapce připravit o rozum a ženy žárlivostí přivést k šílenství. Věří, že naše kůže samotná vydává silné afrodiziakum, elixír mládí, esenci dívky na pokraji ženství. A proto nás vyhánějí, abychom svůj šestnáctý rok strávily v lesích daleko od domova, kde se zbavíme své magie, a teprve poté nám je dovoleno se vrátit do civilizace."

P O D Z I M 

V první části knihy, která se odehrává na podzim, nám je představen nový svět, ve kterém prý ženy ovládají magii. Když dovrší 16 let, mohou se stát něčí ženou. Ale nejprve musí na rok odejít někam daleko, kde se musí své magie vzdát a vrátit se poslušné. To nezní zase tak špatně, ale jelikož se o prokletém roce nemluví, nikdo z nich neví, co je čeká. Všechny dívky, které se vrací, jsou k nepoznání. Chybí jim například ucho, prst a často mají po tělech jizvy. A některé se už ani nevrátí. Nikdo nemluví o tom, co se s nimi stalo. Ale je dobře známo, že jsou v lesech pytláci, kteří dívky zabíjejí. 

Tierny se ocitá v obležení 32 dívek. S žádnou z nich se nikdy nebavila, ale nachází kamarádku v Gertě, která je také osamělá. Tierny mi připomíná Katniss z Hunger Games - nic nebere na lehkou váhu, má oči na stopkách, je obezřetná a dokáže se o sebe postarat. Její otec ji vychovával jako syna, kterého se nikdy nedočkal. Učil ji rybařit a pracovat s nožem. Takže když dívky dorazí do prostranství, kde mají přežít celý rok a Kirsten se ujme velení, Tierny přichází s nápady, jak si věci zjednodušit. 

Z I M A 

Tierny pozoruje, že se s nimi všemi děje něco divného. Na magii nevěří, ale je z nich jediná. Dívky postupně přijímají svou magii - jedna umí mluvit se zvířaty, druhá je ovládá svými myšlenkami a jiný umí donutit slunce, aby zapadlo. Dívky věří, že se své magie musí zbavit, aby se mohly vrátit domů a byly "čisté." Odmítají s Tierny zvelebovat a vylepšovat místo, na kterém se nacházejí. Naopak se její vymoženosti - jako třeba dřevěné sudy na dešťovou vodu - nějakou záhadou ničí. 

V této části knihy se více dozvídáme o světě prokletého roku a o pytlácích. Dále se tu objevuje romantická linka, která se zlehka rozvíjí. Upřímně musím říct, že mi to k příběhu vůbec nesedlo. Tierny byla velmi silnou postavou, byla odhodlaná udělat vše pro to, aby se vrátila domů a tak zajistila, že její mladší sestry nebudou vyhnány. V tu chvíli, kdy se zamilovala, jí bylo vše jedno. Jsem si vědoma toho, že tohle s člověkem láska udělá, ale čekala jsem, že Tierny bude jiná. A tady mi dochází, že se Katniss zase až tolik nepodobá. 

"Tvoje sny, to je jediné místo, které patří jen tobě. Místo, kde na tebe nikdo nemůže. Drž se ho, jak dlouho to jen půjde. Protože brzy se promění v noční můry."

V dalších dvou částech knihy - JARO a LÉTO - se toho stane tolik, ale nechci vám nic prozradit, abych vás neošidila o moment překvapení. 

Vše bylo dokonale promyšlené a v mnoha případech jsem byla hodně překvapená, vůbec jsem neočekávala, že se něco takového stane. I když jsem se neorientovala ve jménech dívek, kterých bylo opravdu hodně, líbilo se mi, jak byly zobrazeny jako celek. Takový řetězový efekt. Stačí, aby něčemu věřila jedna a byla dost přesvědčivá, a postupně na svou stranu přetáhne většinu ostatních. Jak už jsem zmínila výše, nebyla jsem příliš nadšená romantickou linkou, ale velmi mě potěšilo, jak se s ní autorka popravila a jsem vlastně spokojená. Měla jsem nějaká tušení jak by mohla kniha skončit, ale závěr, který autorka napsala, mě nenapadl. Asi bych preferovala něco trochu jiného a více radikálnějšího, ale abych byla zcela upřímná, tak musím dodat, že mě rozplakal. 

"Se závojem či bez, nemravné či světice, tváří v tvář smrti jsme si všechny rovny."

Kniha je velmi dobře napsaná a už dlouho jsem si nezvýraznila tolik krásných vět a citátů. Přemýšlím, že udělám samostatný článek s citáty z knih. 

Tento příběh doporučuji těm, co mají rádi dystopické příběhy s propracovaným příběhem a světem. Něco trochu drastičtějšího a temnějšího. Těm, co se jim líbily knihy jako Pán much, Hunger Games. A za knihu bych moc chtěla poděkovat Míše a nakladatelství Albatros media, kde si můžete koupit svůj výtisk.

OČI MÁM OTEVŘENÉ DOKOŘÁN A TEĎ UŽ VIDÍM VŠECHNO