"Je to požehnání, nebo prokletí nevědět, kolik času člověku zbývá?" 

Obálka. Říká se "nesuď knihu podle obalu", ale asi každý knihomol si koupil knihu jen na základě její obálky. Vůbec bych se nedivila, kdyby to byl případ právě Everless. Obálky obou dílů jsou dle mého hodně vymazlené. Textura na pozadí, přesípací hodiny, na kterých můžete obdivovat každý detail a to písmo. Preferuji stříbrnou, ale musím říct, že v tomto případě se mi možná o něco víc líbí obálka druhého dílu. Na fotce to není vidět, ale jestli máte knihu doma, koukněte se na písmo. Vypadá to, jako by bylo zaoblené. První dvě písmena vidíme jakoby z boku, ty prostřední vidíme zepředu a poslední dvě jsou opět z boku. Nevím, jestli mě chápete a jestli to vidíte, ale podle mě je to pecka! 

"Nic není nezastavitelné. ne úplně. Jen musíš najít něco silnějšího."

O příběhu se moc zmiňovat nebudu, protože bych mohla vyzradit něco z prvního dílu a snad nikdo nemá rád spoilery. Co se týče postav, hlavní protagonistka Jules mi přišla taková nemastná, neslaná. Nijak jsem se s ní nedokázala ztotožnit a upřímně mi bylo jedno, co se s ní stane. Neustále se na něčím nebo někým honila nebo před tím utíkala. Byl to takový začarovaný kruh. Snažila se zjistit něco o své minulosti a zároveň chtěla vyřešit přítomnost, aby se mohla posunout do budoucnosti. Jedno po druhém, holka. A když se do toho ještě ke všemu přimíchá láska, tak to je konec. Navíc jsem jí tu zamilovanost nějak nedokázala uvěřit. Mám ráda hate-love milostnou linku, ale tady mi bohužel nesedla. Přišla mi taková nucená, autorka ji tam podle mě šoupla jen proto, aby tam nějaká romantická linka byla. Ale ono je to někdy na škodu. 

"Občas se stane, že člověk zůstane naživu, ale už nežije, jen přežívá."

Dle mého názoru se jedná o průměrnou fantasy sérii. V prvním díle hrála velkou roli měna krví, která byla podložena historií. Na tom byl postaven celý svět a to bylo to, co mě na tom nejvíce zajímalo a bavilo mě to. V tomto díle jde tento aspekt do pozadí a hlavním tématem je hon dívky za nepřítelem ve společnosti milované osoby. Přijde vám to povědomé? Určitě jste se s tím už někde setkali. Jedna věc mě vytočila snad ještě víc než tato neoriginalita - neustálé opakování informací. Jules v prvním díle zjistila, že má sestru (omlouvám se za spoiler). Pokaždé se v tomto díle objevila, bylo nám připomenuto, že je to její sestra. Když se objevilo její jméno dvakrát na stránce, dvakrát bylo zdůrazněno, že je to její sestra. Mám sice špatnou paměť, ale tuhle informaci ještě udržím, díky. 

"Čiré zlo můžeš zabít jen čirou láskou."

Jedno se vytknout nedá a to čtivost. Autorčin styl je jednoduchý, nepoužívá žádné sáhodlouhé popisy a příliš komplikované zvraty. Vše je promyšlené a srozumitelné. Stránky vám ubíhají pod rukama a ani se nenadějete a jste na konci. Dalším plusem je, že tohle je druhý díl ze dvou, takže už žádné dlouhé čekání na další díl. 

Za knihu děkuji ALBATROS MEDIA - knihu si můžete zakoupit ZDE

Četli jste Everless? 

Jaký díl se vám líbil víc?