Weekly summary #24 & New in 12
Minulý týden byl sudý, a tak jsem měla více volného času, kterého jsem trávila buď čtením nebo s kamarádkami nebo s přítelem. Upřímně musím říct, že mi tento týden opravdu vyhovuje více. Nejraději ze všeho mám středu, kdy máme celý ten jen angličtinu s rodiláky. Oba učitelé jsou seriózní a snaží se nás něco naučit a ne nás shodit.
V úterý se v Liberci udělalo opravdu nádherně, hřálo nás sluníčko a my chodily jen v tričku. Druhý den se bohužel opět ochladilo a vrátil se mrazivý podzim s nepříjemným větrem. To mi ale nemohlo zkazit náladu a zašla jsem spolu se dvěma bývalýma spolužačkama do kavárny, protože jedna z nich slavila druhý den svátek. Daly jsme si výbornou jahodovou domácí limonádu a něco na zub. Já jsem si dala šopský salát, protože jsem ten den nestihla oběd, ale holky si daly palačinky a zmrzlinový pohár s ovocem. Hezky jsme si všechny postěžovaly na školu, ale také vyjádřily radost z vysokoškolského života. Všechny jsme zvědavé, jak to vlastně dopadne.
Ve čtvrtek jsem s přítelem a našimi kamarády zavítali do Italské restaurace. Jídlo bylo dobré a dokonce jsme majitele zaslechli mluvit italsky. Ovšem prostředí se mi moc nezamlouvalo, a tak tam asi znovu nezavítáme. Ale kdo ví.
V pátek ráno už jsem neměla výuku, a tak mě přítel vyložil u babičky, kde jsem hlídala svou 15 měsíční sestřenici Rozárku. Je to číslo, co vám budu povídat. Ale mám ji neskutečně moc ráda a těším se až vyroste a budeme spolu dovádět.
Víkend jsem strávila u rodičů doma, kde na mě čekal (jako už obvykle) balíček. Když jsem viděla jeho velikost, bylo mi jasné, co se nachází uvnitř. Od Kamily @zasitavknihach jsem si přes instagram koupila svou úplně první Funko Pop postavičku. Jednu jsem si už dlouho přála, ale mamka mi ji nechtěla koupit, protože je to prý kravina. Samozřejmě je to další knihomolský výmysl, který prostě musím mít.
V sobotu ráno jsem navštívila svou nejlepší kamarádku Míšu, se kterou se chceme pravidelně stýkat v sudých týdnech kdy budu jezdit domů. Udělaly jsme si společně příjemné poledne a odpoledne. Koukaly jsme na Alenku v Říši divů, kterou jsem bohužel ještě neviděla, lakovaly si nehty, povídaly si a povídaly si. K obědu jsme si uvařily můj milovaný cous cous (který mě naučila jíst Míša) s Tofu (které mě naučila jíst Míša) a opravdu si pochutnaly.
Zbývající odpoledne a celý večer jsem strávila utrpením. Četla jsem knihu do společného čtení - Frankenstein. Opravdu jsem se na tuto klasiku těšila, protože každý zná tento příběh. Navíc jsem se s touto postavou setkala v seriálu Penny Dreadfull, který Vám tímto všem doporučuji. Bohužel mi styl autorky vůbec nesedl. U knihy jsem se nudila, usínala a nepomohla ani malá láhev Lambrusca. Nebohých 115 stran mi zabralo asi 10 hodin. Opravdu. Asi v půl 12 jsem knihu zavřela. Upřímně Vám můžu říct, že si ani nepamatuji konec, protože jsem při čtení koukala na Deadpoola a po té na poslední díl Her o trůny. Klasiku neodsuzuji a ráda si ji přečtu, ale tuhle už ne.
A jelikož jsem nemohla jít spát s pocitem zoufalství po čtecím zážitku, přesunula jsem se z obýváku do svého pokoje a sáhla po knize, ve které jsem hledala záchranu. A už od první stránky jsem ji našla. Půjčila mi ji teta a je od autorky, kterou můžete znát z instagramu pod jménem @anie_songe. Je to dívka o něco starší než já, která se rozhodla žít život podle sebe a splnit si své sny. Její kniha je 100% upřímná a je vidět, že je tato slečna opravdu svá a to se mi na tom tolik líbí. Už teď, i když jsem teprve na začátku, Vám knihu vřele doporučuji do smutných a zamračených podzimních dní.
Nechtěla jsem se moc rozepisovat a podívejte se, jak to dopadlo. Snad jsem Vás neunudila k smrti. Můžete mi to ale oplatit a napsat mi do komentářů, jaký byl Váš týden nebo co se chystáte dělat nebo číst. Cokoli.
2 komentářů
Nechápu přístup tvojí rodiny, nic ve zlém. Ale je to snad tvoje věc a tvůj koníček...
OdpovědětVymazatTaké to moc nechápu no. Neberu jim jejich názor, ale oni by stejně tak mohli respektovat má rozhodnutí.
VymazatDěkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)