Pavel Bareš: Mám rád smích
Přináším vám rozhovor s Pavlem Barešem. Otázky se týkají jak jeho dosavadní tvorby, tak jeho osobního života. Pojďme se spolu podívat pod pokličku Pavla Bareše!
Varování: Přečtením tohoto článku se stáváte náchylnějšími k propadnutí Pavlu Barešovi (neříkejte mi, že jsem vás nevarovala).
1) Na besedě jsi zmínil, že spisovatelé mají uvažovat o tom, v čem mohou být lepší. V čem můžeš být lepší ty? At už jako spisovatel, tak jako člověk.
Hustý. Ta je dobrá, ta je zákeřná. Jako spisovatel jsem ted dodělal Krona dvojku, ve který jsem spravoval všechny chyby, který má jednička, což je nějaký zlepšení, který vidim ted za sebou. Ty, který jsou přede mnou zatím nevím, jaký to jsou. To zjistím, až vydám dvojku a od lidí zjistím, jaké má chyby. A zase budu makat na tom. Ted jsem pravděpodobně zahleděnej do toho, jak jsem vylepšil tu dvojku, která bude mít samozřejmě zase chyby. Jako člověk? By mě pár věcí napadalo…
2) Kolik času ti zabere tvůj účes? Co na vlasy používáš?
Rád bych používal vosk, ale očividně na to nemám dost hustý vlasy, takže na to potřebuju nějakou divnou pastu, která příšerně lepí. Skoro to nejde dostat z rukou a standardně to trvá tak třicet vteřin na nanesení a pět minut na vydrhnutí z rukou.
3) Máš barevné vlasy proto, abys vyčníval, nebo je za tím jiný důvod?
Barvím si vlasy ze stejnýho důvodu, jako ty nosíš náušnice. Je to hezký. Už je to hodně dlouho, co jsem měl hnědý vlasy, a když se to stalo, připadal jsem si divně.
4) Chtěl bys mít dvojče? Jestli ano, proč?
Nechtěl bych mít dvojče jako sourozence, ale chtěl bych mít děti dvojčata. Přijde mi to strašně cool (smích). Líbí se mi to, že děti by nebyly na nic samy. At už budou v životě prožívat jakýkoli těžkosti, se kterýma jim já třeba nebudu schopnej pomoc nebo nebudu vědět jak jim s tim pomoc, at už to budou problémy ve škole nebo v osobním životě, tak budou mít prostě člověka, kterej jim bude rozumět tak dobře, protože to je jejich dvojče. To mi přijde strašně supr.
5) Umíš lépe zpívat, nebo líbat?
(Smích) Pravděpodobně líbat. Zpívací techniku mám fakt jako netrénovanou (smích). Nikdy jsem neměl přítelkyni, která by více než obyčejně docenovala to, že umim zpívat.
6) Jakým hrdinou z Marvel universa by ses chtěl stát a proč?
Nevim jestli stát. Přemejšlim s kým bych šel třeba na pivo. Se Stevem Rogersem by to byl pohodoveh večer. To by myslim bylo fajn. Ale stát bych se nechtěl ani jednim. At jsou kym jsou, mně by to asi nesedlo. Netoužím po schopnostech.
7) Za co jsi dnes převlečený? Kvůli čemu jsi kostým zvolil?
Já ho nezvolil. Já jsem původně chtěl jít za Dawnera z Projektu Kronos, protože jsem si říkal, že to bude taková přiměřeně nenarcistní reklama (smích). Dle tvého výrazu soudím, že by to bylo kdoví jaké. Ale potom se ukázalo, že sem půjdu s přítelkyní, a tak se řeklo, že bychom si mohli vzít párovej kostým a pak někdo řek, že bychom mohli jít za Jokera a Harley Quinn. Pak někdo řek, že ona by mohla jít za Jokera a já za Harley Quinn.
8) Nemá Harley Quinn náhodou modro-růžový kostým?
Původní komiksová verze má černo-červený kostým. Spread the word.
9) Na veřejnosti vystupuješ jako bavič. Skrýváš tím něco nebo je to tvůj charakterový rys?
Mám rád smích. Já se rád směju a když jde o ty přátele a sociální sítě, tak je taková zajímavá úvaha: co člověk sakra o sobě má říkat, když prostě jako rok a půl píšeš knížku? Ale baví mě si jako trochu vpouštět ty lidi do svého světa, a tak píšu o tom, co mě zrovna baví, co mě pobavilo a jsem rád, že ty lidi taky můžu bavit. Smích je super.
10) Nedávno ses stal Youtuberem. Jaké to je oproti psaní? Byl jsi nervózní?
Byl jsem šíleně nervózní. Hodně jsem se bál, protože to co na tom Youtubu dělám je založený především na negativní kritice, nemyslim že nezasloužený a nemyslim že nějak přehnaný. Ale samozřejmě kdykoli založíte kanál kde něco kritizujete, spoustě lidem, kterým se ta věc líbila, to nebude po chuti. Čekal jsem mnohonásobně větší kritiku než jsem dostal a bylo strašně úlevný slyšet od lidí, že se jim ten koncept líbí a že jim to pomáhá. Že by sami chtěli psát a že je naučím uvažovat o knížkách kritickým způsobem. Což je boží, protože přesně pro to jsem to chtěl dělat. Překvapivá většina se mnou souhlasila. Je to dělaný tim, že v první vlně na to koukali lidi, který mě znaj z instagramu a který jsou většinou fanoušky knížky a chtějí mi udělat radost. Takhle to je. Jsem za to rád, vytváří to příjemný prostředí pod těma diskuzemi, což je fajn, protože někdy jsou diskuze peklo.
11) Jaký jsi kamarád?
Na baterky. Vytíženej. Dobrej když vás vidim. Když vás nevidim, nevíte o mně.
12) Do jaké bradavické koleje patříš?
Prej do Nebelvíru. Já jsem se hrozně chtěl dostat do Mrzimoru, protože ty se můžou flákat a nejspíš docela hulej, ale třikrát mě to poslalo do Nebelvíru, a tak jsem to vzdal. První díl jsem poslouchal na kazetě, a první díl, který jsem četl byla až pětka. První čtyry díly sice znám a někde jsem je četl, ale nevzpomenu si na to jak.
13) Jaký je tvůj oblíbený díl?
Nejoblíbenější filmový díl je trojka s pětkou. Trojka asi víc. Pětka je super, ale trojka je to, kdy to začalo bejt fakt dobrý a to je pro mě ten zlomovej díl. A knížka… asi pravděpodobně pětka.
14) Čeho se nejvíce bojíš?
(přemýšlivý výraz…úsměv…) Úplně absolutně nejvíc ze všeho se bojím, že si to pose*u u slečny.
15) Co bys chtěl zažít, dokázat?
Humbook je fakt dost dobrý. Kdyby se nedělo tohle a ty ses mě na tadyto ptala, řeknu tohle. Ted. A upřímně doufám, že se to bude dít dál.
16) Máš sourozence?
Mám tři. Všechny nevlastní. Bráchu a ségru od mamky a bráchu od táty. Všichni starší o osum, devět a deset let. Jsem ten nejmladší rozmazlenej, kterej nikdy nemusel nic dělat, zatímco všichni ostatní museli makat.
17) Jak se ti píše ženská postava?
Slyšelas jak jsem to říkal na tý přednášce, vid? Lámal jsem si hlavu s tim, jestli si napsat na papír připomínky a řídit se jima. A pak sem se rozhod a zatím se toho držim, že nejlepší co můžu udělat je, že tu holku budu psát tak, jak mi příde, že by měla bejt psaná. A sem strašně zvědavej až to vrazim nějakejm holkám na beta reading, co na to budou říkat.
18) Prý jsi měl výzvu „nenapsat dvakrát stejné věnování“, podařilo se ti ji splnit?
Ne. Pár věcí sem zopakoval jako srdíčka za jménem, at se líbí, jsem rád, že se líbila. Ale ty lidi tu frontu stojí taky, že jo. Ty lidi čekali třeba hodinu, možná víc, tak je prostě nechci jen vodmávnout jen tak s něčim. Chtěl jsem, aby ty lidi z toho měli radost. Ne aby odešli s tim, že mají moje méno v knížce, ale aby tam byla aspoň kratičká výměna. Aby věděli, že jsem je vnímal, když tam byli.
Tímto bych ráda poděkovala Pavlovi za poskytnutí rozhovoru po tří hodinové autogramiádě. Jsem ráda, že jsem Pavla osobně poznala a doufám a věřím, že zůstane sluníčkem a bavičem naší knižní komunity. Jako jedna z mnoha se těším na další jeho tvorbu - ať už knižní, tak Youtuberskou.
0 komentářů
Děkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)