V edici Česká povídka již letos vyšly povídky s názvem Žít jako single, Rodinné povídky a nyní jako třetí v pořadí V bílém plášti.

Předchozí dvě knihy jsem nečetla, povídky mě nikdy moc nelákaly. Jenže pak měly vyjít povídky z lékařského prostředí a v době koronavirové jsem si řekla, že bych se o těch, kdo stáli v první linii, mohla dozvědět něco víc. O doktorech, doktorkách, sestřičkách. 

Jsem ráda, že jsem se do knihy pustila, jelikož jsem objevila nové české spisovatele, se kterými jsem se dosud nesetkala. 

Kniha obsahuje 6 povídek, které spojuje jedno téma - lékařské odvětví. Každá povídka je však úplně jiná. Petra Soukupová napsala povídku krmítko, ve které sledujeme postarší nemocnou paní a její zakořklost. Alena Mornštajnová ve své povídce kopretina vypráví o strachu ze zubařů v každém věku. V povídce do důchodu od Petry Dvořákové se setkáváme s paní doktorkou, která svou práci vykonává dobře. Povídka středověk od Marka Epsteina mě rozesmála a zarmoutila zároveň. Irena Hejdová přispěla svou povídkou ježíšek má taky zuby, ve které zahrnula dva úhly pohledu. A mým favoritem je anděl milosrdenství od Markéty Hejkalové. Vypráví o nespravedlnosti života, o síle lidské pomsty a dobrosrdečnosti. 

Každá povídka mi dala něco jiného. U některé jsem se zasmála, u jiné jsem se mračila, u další jsem se zamyslela. Kniha je zároveň moc hezky graficky zpracovaná, před každou povídkou se nachází černá stránka, na které je jedna věta z nadcházející povídky a každá povídka má svou drobnou ilustraci. Takovéhle propracované detaily mám ráda. 

Sečteno a podtrženo, českým povídkám bych měla dávat šanci častěji. V červenci v nakladatelství Listen vyjde další povídková knížka s název Zamilované povídky, což je ideální četba na léto. 

Knihu mi k recenzi poskytlo nakladatelství Euromedia. Svůj výtisk si můžete pořídit TADY - koupí této knihy přispějete 20 Kč Thomayerově nemocnici.