No a já
Autor: Delphine de Vigan
Žánr: Literatura světová, romány
Orig. název: No et moi, 2007
Vydáno: 2021, Odeon (2. vydání)
Počet stran: 176
Vazba: pevná s přebalem
Hodnocení na Databázi knih: 87 %
Mé hodnocení: 5 hvězdiček
Mé první setkání s autorkou, do kterého jsem šla s nepatrným očekáváním. Nejsem slepá, vidím na ig, že je autorka oblíbená a že si ji plno čtenářek chválí. Ale přiznám se, že jak současnou světovku příliš nečtu, byla jsem celkem skeptická. Zbytečně.
Autorčin styl psaní na mě ihned zapůsobil. Velký klobouk dolů i překladatelce, díky které jsem se do slov zamilovala. Příběh obsahuje krásné a hluboké myšlenky, nad kterými je dobré se pozastavit a popřemýšlet.
Příběh vypráví o 13 leté dívce Lou, která má IQ 160. Na předmět ZSV mají napsat referát a Lou si zvolí téma “bezdomovci”. Vyhledá mladou dívku bez domova - No - kterou pozve na něco teplého a vyzvídá o jejím životě na ulici. Mezi dívkami se vytvoří pouto a brzy se spřátelí.
Kniha nevypráví jen o lidech žijících na ulici, ale také o velmi silném přátelství mezi osobami, které jsou velmi rozdílné. Na jedné straně stojí velmi chytrá a nadaná dívka, která je však nespolečenská. Na druhé straně je dívka, kterou matka opustila. Dívka, která dospívá na ulici a musí se o sebe postarat sama. A mezi nimi stojí chlapec, jehož rodina se rozpadla a který už podruhé opakuje ročník. Všichni tři jsou na okraji společnosti, jsou vyvrhelové, nikam nepatří. Velký důraz je kladen i na rodinu, která není ani v jednom případě dokonalá.
Na příběh hledíme třináctiletýma očima, ale styl vyprávění není vůbec dětinský. Lou je velmi inteligentní a zamýšlí se nad neobvyklými věcmi. Vytváří si v hlavě různé teorie a představuje si funkce, které by se jí v daném okamžiku hodily.
Je to krásné a zároveň velice smutné čtení. I když má kniha jen 170 stran, do příběhu jsem se ponořila a něco ve mně zanechal. Je velmi autentický.
Po dočtení jsem si musela objednat všechny zbývající autorčiny knihy.
0 komentářů
Děkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)