Šťastné dívky

by - pondělí, listopadu 30, 2020

 

Charlotte Nicole Davis | Šťastné dívky 1. | YA Fantasy | 2020, Yoli | 344 stran | 3 hvězdičky


“Děsí mě to. Můj vztek, myslím. Děsím se, že už spálil všecko dobré ve mně. Děsím se, že spálí každého, kdo se dostane příliš blízko. Děsím se… Děsím se, že to je všechno, co ze mě zůstane, až umřu.”

Tuto knihu jsem si chtěla přečíst ze dvou důvodů. Tím prvním byl samotný příběh, ke kterému se záhy dostanu. Druhým byl fakt, že knihu napsala žena tmavé barvy pleti a vzhledem k tomu, co se dělo ještě nedávno v Americe, jsem si řekla, že bych si mohla rozšířit obzory. Na obálce se nachází dívka - podle spíš už žena - tmavé pleti, čekala jsem, že to bude mít v příběhu svou roli. Bohužel. Bylo to zmíněno jen při popisu postavy, a nehrálo to žádnou roli. To mě vcelku zklamalo. 

Nyní k samotnému příběhu. Kniha má skvělý námět. Příběh se odehrává v dystopickém světě, kde jsou dívky prodávány do domů radosti, kde na ně čeká lepší život. To si alespoň jejich rodiče myslí. Jenže tyto Šťastné dívky, jak jim říkají, vůbec nejsou šťastné. V den jejich 16 narozenin se z denních dívek stávají noční dívky a jsou nabízeny kunčaftům. Hlavní protagonistky - Clementine, Aster, Violet, Tansy a Mallow -  se dostávají do potíží a utíkají. Chtějí najít Lady Ghost, která by jim odstranila znamení Šťastných dívek a tím by je osvobodila.


Jak už jsem zmiňovala, námět zní opravdu zajímavě. Nicméně tím to hasne. Přišlo mi, že se nic nedělo, příběh se jen táhl. Na začátku jsem byla zvědavá a napnutá, jak se všechno vyvrbí. Ale od té doby, co dívky z domu radosti utekly, jsem se začala nudit. Všechny dny mi přišly stejné. Dívky byly prostě na útěku a přemísťovaly se z bodu A do bodu B. Samozřejmě je čekaly určité překážky, ale s těmi si vždy hravě poradily. Od dívek, které celý svůj život strávily zavřené v jednom domě, bych čekala více “přešlapů”. Upřímně jsem si přála, aby už Lady Ghost konečně našly. 


Jedno plus má za mě postava Violet, u které jsem zaznamenala největší charakterový posun. V domě radosti to byla velká oblíbenkyně a egoistka. Zajímala se jen o sebe a ostatním děvčatům dělala ze života peklo. Postupem času - asi to bylo tím čerstvým vzduchem - se v ní něco zlomilo a začala si všímat, že na světě není sama a dokonce se i o ostatní dívky zajímala. Další plus patří jedné situaci, která se stala v poslední třetině knihy a taktéž souvisí s Violet, ale nechci vám nic prozrazovat. Upřímně jsem si přála, aby se něco takového stalo, protože jinak by byla jejich cesta až moc jednoduchá. 

Za dobrou knihu považuji takovou knihu, která ve mně vyvolá nějaké emoce - ať už pozitivní nebo negativní, nebo mě její příběh natolik vtáhne, že ji nemůžu odložit, dokud ji nedočtu. U této knihy se však nestalo ani jedno z toho. Nicméně i přesto knihu hodnotím jako průměrnou a myslím si, že si najde své čtenáře. Například ty, kteří s fantasy dystopiemi teprve začínají a chtějí něco méně náročného. Autorka chystá i druhý díl, do kterého se já pouštět nebudu. 

Knihu mi poskytlo nakladatelství 
Děkuju! 

You May Also Like

0 komentářů

Děkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)