Hlášky a citáty: Prokletý rok
"Nemáme
dovoleno snít. Muži věří, že bychom tím mohly skrýt svou
magii. Jen to, že se mi něco zdá, by samo o sobě vyžadovalo
trest, kdyby však vyšlo najevo, o čem se mi zdá, čekala by mě
šibenice."
"Všechny
ženy v okrese Garner musí nosit stejný účes, vlasy stažené z
obličeje a spletené do dlouhého copu. Muži totiž věří, že
pouze tak nebudou schopné před nimi cokoli skrývat - jízlivý
úšklibek, zvědavý pohled ani záblesk magie. Mladé dívky si do
copů zaplétají bílé stuhy, dívky prokletého roku stuhy červené
a manželky černé. Nevinnost. Krev. Smrt."
"Nejsme
pro ně nic víc než klisny v pravém čase k páření."
"V
době, kdy se sem naše rodiny přistěhovaly, se tu mluvilo tolika
různými jazyky, že jediným společným byly květiny. Byl to
způsob, jak se někomu omluvit, popřát hodně štěstí, vyjádřit
důvěru, lásku, nebo dokonce nenávist. Pro téměř každý cit se
najde květina, ale dnes, kdy všichni mluvíme jednou řečí, by se
mohlo zdát, že už jich není třeba, a přesto dál lpíme na
starých zvyklostech."
"Avšak
ne všechny z nás se vrátí domů... alespoň ne vcelku."
"´Předpokládám,
že teď ti musím povědět o tvých povinnostech
manželky..´´Ne...prosím. Pamatuju si, co nás učili. Nohy
roztáhnout, ruce podél těla, oči k Bohu.´"
"Tvoje
sny, to je jediné místo, které patří jen tobě. Místo, kde na
tebe nikdo nemůže. Drž se ho, jak dlouho to jen půjde. Protože
brzy se promění v noční můry."
"Chvilku
mi trvá, než si dám všechno dohromady, jako nějakou ohavnou
skládačku. Není to rez. Je to krev. A na stromě nejsou vánoční
ozdoby, ale prsty, uši, copy všech odstínů a textur připevněné
k větvím. Strom trestů."
"Se
závojem či bez, nemravné či světice, tváří v tvář smrti
jsme si všechny rovny."
"Můžou
tomu říkat magie. Já tomu můžu říkat šílenství. Ale jedna
věc je jasná. Tenhle rok je opravdu prokletý."
"Nebe
je kluk na stromě, co má studené ruce, ale hřejivé srdce."
„Nastane
naprosté ohlušující ticho. Svět se zastaví. Ptáci přestanou
zpívat. A s dalším nádechem se všechno zrychlí tak moc, že
nestíhám vnímat.“
„Samotný
pohled na ně mi připomene, o co všechno jsme tady přišly, ale
možná bylo potřeba všechno zničit, aby mohlo vzniknout něco
nového. Ze smrti vzejde život.“
„Nejsem o nic
míň nebo víc důležitá než drobný semenáček, který se snaží
prorazit hlínou na povrch. Všichni na téhle zemi hrajeme určitou
roli.“
„Oči
mám otevřené dokořán a teď už vidím všechno.“
0 komentářů
Děkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)