Hlášky a citáty: Červená, bílá a královsky modrá

by - neděle, října 11, 2020

Recenzi na knihu najdete ZDE

"Tak poslouchej," začne June. "V In Touch se píše, že... randím s francouzským modelem?"

"A randíš?"

"Kéž by." Přetočí pár stránek. "Jé, píšou, že sis nechal vybělit řiť." 

"To je pravda," zamumlá Alex s pusou plnou čokolády a posypky. 

__________________________________________________________________________________

"Neví někdo z vás, co je to vikomt?" zeptá se June s napůl snědeným okurkovým sendvičem v ruce. "Už jsem jich tu poznala asi pět, a když mi to řeknou, zdvořile se na ně usmívám, jako bych věděla, co to znamená. Alexi, tys studoval srovnávací mezinárodní vládologii nebo co. Co jsou zač?"
"Myslím, že to je, když upír vytvoří armádu vyšinutých, sexem posedlých vyzáblin a založí vlastní vládnoucí uskupení," odpoví Alex. 
__________________________________________________________________________________

"Takže tohle teď zkouší?" zeptá se Alex a zaměří se na Nořina ptáčka z ubrousku. "Rozhodl se mě konečně umlčet tím, že okouzlí moji sestru?"
"Ach, kamaráde," pronese Nora. Natáhne se a poplácá ho po ruce. "Je roztomilý, jak si myslíš, že se všechno točí kolem tebe."
"Upřímně, mělo by."
"Tomu říkám přístup."
________________________________________________________________________________

"Urazil jsem tě? Promiň, že tebou nejsem posedlej jako všichni ostatní. Chápu, že tě to musí mást."
"Víš co?" řekne Henry. "Myslím, že jsi."
Alexovi spadne brada, zatímco Henry samolibě a téměř krutě povytáhne koutky úst.
"Jen mě to tak napadlo," dodá Henry zdvořile. "Všiml sis někdy, že tě vůbec nevyhledávám a že se chovám převelice slušně, kdykoli spolu mluvíme? A vida, přesto sis mě zase našel." Upije šampaňského. "Jen takový postřeh."
"Cože? Já ne...," Alex se zakoktá. "To ty jsi - "
"Přeji ti příjemný večer, Alexi," pronese Henry stroze a otočí se k odchodu.
__________________________________________________________________________________

"Zlato, nemůžu ani vyjádřit, jak moc je médiím u prdele, kdo si začal," řekne Ellen. "Jako tvoje matka můžu pochopit, že to možná není tvoje vina, ovšem jako prezidentka chci jediné - aby CIA nafingovala tvou smrt a já bych se svezla na vlně soustrasti s úmrtím dítěte do druhého volebního období."
__________________________________________________________________________________

"...můžeš nenávidět následníka trůnu, jak chceš, psát si o něm do deníčku kruté básničky, ale jakmile zmerčíš kameru, budeš se chovat, jako by z jeho ptáka svítilo slunce, a hrát to přesvědčivě."
"Tys Henryho nikdy neviděla, nebo co?" zeptá se Alex. "Jak to mám sakra udělat? Má charisma asi jako hlávka zelí." 
__________________________________________________________________________________

"Je mi ukradené, co Joanne říká. Remus John Lupin je gay, jako je den dlouhý, a nestrpím k tomu žádné námitky."
"Fajn." hlesne Alex. "Jen abys věděl, souhlasím s tebou, ale jen mluv dál." 
__________________________________________________________________________________

"Jak vůbec můžeš mít přítele, o kterém nevíme?"
"Vždyť tě vidím častěji, než si měním spodky," poznamená Alex.
"Pak si neměníš spodky dost často, zlato," prohodí matka z opačné strany kabiny. 
__________________________________________________________________________________

"To jako vážně?" zasyčí. "Ty doslova strkáš péro do lídra cizí země, který je navíc chlap, při největší politické události před volbami, v hotelu plném novinářů, ve městě plném kamer, v závodu tak těsném, že sakra visí na přesně takovéhle blbosti. Je to, jako by ožily všechny moje noční můry ze stresu, a ty mě žádáš, abych o tom neříkala prezidentce?" 
"Hm. Jo? Já jsem totiž, no, ještě jsem jí to o sobě neřekl. Zatím."
__________________________________________________________________________________

Najednou si uvědomí, že tohle je to nebezpečí, když si člověk k sobě pustí lásku - přiznat si, že pokud se něco pokazí, netuší, jak to vydrží. 
__________________________________________________________________________________

"Jsem tvoje matka. Byla jsem tvojí mámou dřív, než jsem se stala prezidentkou, a budu tvou mámou i dlouho poté, i když mě zahrabou do země a na onom světě. Jsi moje dítě. Takže jestli tohle myslíš vážně, postavím se za tebe."
__________________________________________________________________________________

"Tak si představ, že všichni se narodíme se sadou pocitů. Některé jsou širší nebo hlubší než jiné, ale každý má přízemí, jakousi spodní vrstvu koláče. To je maximální hloubka pocitů, jakou jsi kdy zažil. A pak se ti stane to nejhorší. To úplně nejhorší, co se ti může stát. To, o čem jsi měl jako dítě noční můry a myslel sis, to nic, protože to se mi stane, až budu starší a moudřejší, a do té doby pocítím tolik emocí, že tento nejhorší pocit, ten nejhorší možný pocit na světě, se nebude zdát tak hrozný. Jenže se ti to přihodí, když jsi mladý. Ve chvíli, kdy tvůj mozek ještě není zcela vyzrálý, kdy jsi ve skutečnosti ještě skoro nic neprožil. A tak ta nejhorší věc je jednou z prvních velkých věcí, co se ti v životě stane. Přihodí se ti to a pronikne to až na samé dno tvých pocitů, rozerve ho a pod ním vyhloubí propast, aby to mělo prostor. A protože jsi byl tak mladý a protože to byla jedna z prvních velkých věcí, co se ti v životě staly, pořád ji v sobě nosíš. A kdykoli se ti pak přihodí něco strašného, nezastaví se to na dně, ale pronikne to až do té propasti."


Jaký je váš oblíbený citát z této knihy? :)

You May Also Like

0 komentářů

Děkuji za přečtení článku až do konce a zanechání komentáře :)